13. komnata Aťky Janouškové – 14:30 (23.4.19)

Herečka, zpěvačka a dabérka, jejíž hlas poznají všechny generace, se dokázala osobitě vyrovnat se svým handicapem. Dokumentární portrét uvádíme k uctění památky Aťky Janouškové, jež zemřela letos Žánr: pozoruhodné osobnosti; ve věku nedožitých 89 let. Režie Z. Gawlik.|16:9|Zvukový popis|Nedávno zesnulá herečka, dabérka a zpěvačka Aťka Janoušková (*16. 3. 1930 - +7. 3. 2019) se na divadelních prknech se pohybovala od raného dětství. Od šesti let chodila do baletu, jako dítě vystupovala v Národním divadle a zažila potlesk na otevřené scéně. V roce 1943 však anonym udal řediteli divadla, že maminka je židovského původu, a s hraním byl konec. Rodiče byli zatčeni a třináctiletá Aťka strávila konec války u příbuzných, nemohla pokračovat ve studiu na gymnáziu, ale učila se soukromě němčinu, hrát na klavír, zpívat a tančit. |Díky svým znalostem Aťka nastoupila po studiích jako cizojazyčná korespondentka do obchodní společnosti, ale táhlo ji to k divadlu. Začala hrát v Divadle E. F. Buriana, pak ji zlákala sólová dráha v revue orchestru Zdeňka Bartáka st., jezdila s kabaretním vystoupením s Emanem Fialou, s R. A. Dvorským, později s Jiřím Popperem a s Orchestrem Josefa Posledního. Její hlas zazníval z Českého rozhlasu, zpívala, hrála ve filmu, dabovala, hrála divadlo pro děti, patnáct let spolupracovala s Josefem Zímou. Díky jazykovým znalostem získala angažmá v Alhambře a díky tomu i mezinárodní věhlas. Zájezdně cestovala po Evropě a úctu ji vyjádřil i ředitel slavné Olympie Bruno Coquatrix. Do nejširšího povědomí se dostala především díky uplatnění svého nezaměnitelného hlasu v řadě animovaných seriálů, především ve Včelce Máje. Její poslední dlouholetou hereckou příležitostí byla "dětská“ role v inscenaci Divadla Rokoko Rychlé šípy, kterou ztvárňovala do svých 79 let.
Více o pořadu na Kritiky.cz