Evžen Oněgin – 22:43 (3.7.19)


Filmová adaptace Čajkovského opery podle stejnojmenného románu A. S. Puškina (1988). Hrají a zpívají: M. Dočolomanský / B. Weikl, M. Vášáryová / T. Kubiak, E. Horváth, ml. / S. Burrows, K. Magálová / J. Hamari, Žánr: muzikál / opera; P. Kočí / N. Gjaurov a další. Orchestr londýnské královské opery Covent Garden řídí Sir Georg Solti. Úprava a režie Petr Weigl (V ruském znění se slovenskými titulky).|4:3|Děj nejslavnější Čajkovského opery, s podtitulem lyrické scény o třech jednáních, se odehrává na ruském venkově a později v Petrohradě na počátku 19. století. Do znuděného titulního hrdiny se bezhlavě zamiluje dívka Taťána, která je plná ideálů o romantické lásce. Ten ji věcně a tak trochu pobaveně odmítá. Poté, co cynický Oněgin z rozmaru vyprovokuje hádku s přítelem Vladimírem Lenským, kterého v následném souboji zastřelí, pokračuje děj opery s několikaletým odstupem na petrohradském šlechtickém plese, kde Oněgin znovu potkává Taťánu, tentokrát však jako manželku svého příbuzného, knížete Gremina. Jejím zjevem i postavením je ohromen. Nyní je to on, kdo propadne citovému zmatku, a Taťáně vyznává lásku. Ta jeho city opětuje, ale zároveň Oněgina odmítá, protože nehodlá ničit své klidné manželství. |Libreto si za přispění K. S. Šilovského napsal podle Puškinova veršovaného románu skladatel sám. Na myšlenku převést oblíbené dílo ruské literatury do hudby přivedla Čajkovského altistka Jelizaveta Lavrovskaja. Premiéra v provedení studentů konzervatoře se konala 29. března 1879 v moskevském Malém divadle, profesionální uvedení ve Velkém divadle přišlo až za dva roky - 23. ledna 1881. V této době začala také výměna dopisů Čajkovského s bohatou přítelkyní Naděždou von Meck, která mu věnovala roční rentu 6000 rublů a poskytla mu tak finanční nezávislost. Skutečného úspěchu se dočkal s Evženem Oněginem až v Praze, kdy ho zaujala především představitelka Taťány - Berta Foestrová - Lautererová.
Více o pořadu na Kritiky.cz
|