Letecké katastrofy, Letecké katastrofy – Na hranici neštěstí – 21:50 (26.4.19)

10. října 2006. Vysoko nad rozeklaným pobřežím Norska dopravoval let společnosti Atlantic Airways č. 670 skupinu těžařů do práce. Kanadský cyklus dokumentárních Žánr: magazíny, reportáže, dokumenty; rekonstrukcí.|HDTV|2 jazykové verze|Po patnácti minutách ve vzduchu mělo proběhnout mezipřistání na ostrově Stord. Ale když čtyřmotorový letoun dosedl, události nabraly dramatický spád. Piloti nedokázali letadlo zpomalit. Na konci ranveje byl strmý útes. Pokusili se uvést stroj do smyku, ale to nepomohlo. Letadlo vyjelo z dráhy a zřítilo se ze srázu. Necelých třicet sekund po zdánlivě normálním dosednutí se všech šestnáct lidí ocitlo v ohrožení života. Letadlo ležící přídí dolů s jedním bokem natočeným ke svahu se vznítilo. Cestující se vrhli k nouzovým východům, ale některé byly zablokované. Plameny se rozrůstaly a práci hasičům ztěžoval nepřístupný terén. O několik hodin později dorazili zástupci norského Úřadu pro vyšetřování nehod. Čtyři lidé zemřeli a většina letadla byla zničena požárem. Ranvej postrádala důležitý bezpečnostní prvek - drážky, které odvádějí dešťovou vodu a zabraňují tvoření louží. Nedlouho před nehodou pršelo. Avšak o pětadvacet minut dřív na dráze bezpečně přistálo letadlo téhož typu. Kapitán letu 670 tvrdil, že se po dosednutí pokusil aktivovat rušiče vztlaku. Podle něj však nefungovaly. Rentgenové snímky prokázaly, že se skutečně nevysunuly. Letoun BAE 146 by však měl být schopný zastavit i bez spojlerů. Proč se tak nestalo? Při bližším zkoumání dráhy si vyšetřovatelé všimli, že stopy na ploše jsou světlejší a lemují je měkké, lepkavé kousky hmoty, patrně z dezintegrovaných pneumatik. Bylo ovšem naprostou záhadou, jak by se mohly tak náhle rozpadnout. Zapisovač letových údajů byl zničen požárem, ale záznamník hovorů v kokpitu se zachoval. Vyšetřovatelé doufali, že jim nahrávka pomůže zjistit, proč letadlo nezpomalovalo. Piloti věděli, že přistávají s mírným větrem v zádech. Rekonstrukce v simulátoru však prokázala, že i na vlhké dráze a bez spojlerů by posádka měla dokázat letadlo včas zastavit. Důležitým momentem byl nález pneumatiky z hlavního podvozku. Její hrany měly zvláštní strukturu podobnou lepkavým kouskům gumy nalezeným na ranveji. Výrobce to označil za devulkanizaci po akvaplaningu. Jedná se o neobvyklý jev, k němuž dochází, když se pneumatiky silně zahřejí vlivem extrémního tření. Vyšetřovatelé si uvědomili, že v případě letu 670 jde o učebnicový příklad. Stále však nechápali jednu věc. Kola letadla byla vybavena systémem ABS a měla by být proti zablokování chráněna. Při opětovném zkoumání nahrávky z kokpitu bylo slyšet charakteristické cvaknutí páky spojlerů a to dokazovalo, že se je posádka skutečně snažila po dosednutí vysunout. Vzápětí zaznělo cinknutí doprovázející aktivaci nouzových brzd následované zvukem pneumatik ve smyku. Jak se ukázalo, nouzové brzdy nejsou vybaveny protiblokovacím systémem. Konečně bylo jasné, proč letadlo vyjelo z dráhy. Piloti nemohli tušit, jak osudné bude mít jejich pohotová reakce následky.
Více o pořadu na Kritiky.cz