Příběhy předmětů, Teplo domova – 19:22 (22.6.19)

O Loosově vile, o záhadné smrti jejího majitele a o překvapené svědkyni (2011). Připravil J. Střecha. Žánr: sociální / duchovní vědy;Pan Müller spoluvlastnil a řídil jednu z největších stavebních firem v Československu. Když se v polovině dvacátých let rozhodl postavit dům v pražských Střešovicích, mělo to být sídlo rodinné i reprezentativní zároveň. Pro jeho návrh si vybral slavného architekta: Adolfa Loose. Vznikl dům krásný a jedinečný, ve kterém ale trochu scházelo teplo domova. Tak to alespoň vnímala dcerka Müllerových, Evička, pro kterou Adolf Loos navrhl dětské pokoje s tím, že vytváří prostor pro malé dítě, který bude později přebudován. O tři roky později však Adolf Loos zemřel a paní Müllerová nikdy nedovolila jím navržený interiér jakkoliv změnit. Chtěla, aby dům zůstal navždy v podobě, kterou mu vtiskl slavný architekt. A tak odsoudila svou dceru, aby i jako mladá žena obývala pokoj čtyřletého dítěte. V roce 1948 byl dům znárodněn a personál odešel. Pan Müller musel sám topit a v roce 1951 se v kotelně otrávil uhelnými zplodinami. Náhoda nebo sebevražda? Na prahu padesátých let ho rozhodně nečekalo nic dobrého. Dům byl přebudován na kanceláře, jeden čas tu byla ubytovna arabských studentů. Paní Müllerová, které bylo přiděleno místo správcové, obývala pokojík pro řidiče a stala se objektem šikany ze strany komunistických institucí. Mohla emigrovat, přesto dům nikdy neopustila. Bojovala o každý detail chátrající stavby, psala architektům do zahraničí prosby o pomoc. V roce 1968 zemřela na infarkt.|V devadesátých letech byl zdevastovaný dům v restituci vrácen dceři manželů Müllerových, žijící v emigraci. Eva se na dům svého dětství nikdy nepřijela podívat a odprodala ho městu. Praha pak vilu dokonalým způsobem zrestaurovala do podoby, kterou jí dal Adolf Loos, jeden z velkých tvůrců moderní architektury.
Více o pořadu na Kritiky.cz